• Opravy kol - úvod
  • Zkušenosti s opotřebením kola
  • Jak správně nýtovat řetěz
  • Výměna ocelových lanek přehazovačky a přesmykače
  • Seřizování přesmykače
  • Výměna drátů kol a sundavání kazety
  • Lepení duše
  • Demontáž klik a výměna ozubených věnců převodníku
  • Seřizování brzd a výměna brzdových špalíků V-brzdy
  • Údržba odporužených vidlic
  • Rozebrání, čištění a složení řazení Deore NEW
  • Servis


  • Opravy kol

    Zde si povíme už něco o složitějších údržbářských pracech, které sice nebudete dělat tak často, ale vyplatí se je znát. Jednak proto, že čekací doby v servisech v sezóně někdy bývají i více jak týden a také proto, že pokud si budete umět některé součástky opravit nebo vyměnit sami, poznáte že je to daleko zábavnější a máte pak možnost vyzkoušet různé technické možnosti vašeho kola. Uvidíte, že nebýt odkázáni na servis je nádherná volnost, jakou jste nezažili. Mimoto se můžete začít vydávat ještě na delší cesty a dál mimo civilizaci a když se vám něco stane, opravíte si to třeba i na místě.
    Postupy a rady které zde popisuji jsou jen takové které jsem osobně na vlastních rukou a kole vyzkoušel a ke kterým mohu nějak prakticky poradit.


    Zkušenosti s opotřebením kola.

    Máte li nějaké alespoň trochu kvalitní kolo jako já, tak se můžete setkat při jeho stárnutí s níže popisovanými problémy v závislosti na počtu ujetých kilometrů. Především u dobrého kola by se nic nemělo rozbít tak, aby to bylo ihned a kompletně pryč a aby jste kvůli tomu třeba havarovali. Samořejmě zlomíte li rám či vidlici to je něco jiného, ale běžné opotřebení se stává pomalu a je nutné mu věnovat pozornost, protože až to přesáhne určitou mez, tak to už pak může být nebezpečné. Tento přehled berte prosím opravdu jen jako orientační co vás asi tak čeká. Velmi záleží na váze cyklisty a hlavně na terénu a způsobu jízdy jakým jezdí. Pokud někdo bude jezdit dlouhé tratě jen po silnicích a zpevněných cestách bude se kolo opotřebovávat jinak a jiné součástky půjdou dřív do kopru než u cyklisty, který si vyjede jen blízko, ale má tam terénní trať po které každý den skáče a zkouší napodobit Pepu Dresselera ;-)

    1000 km Asi nejčastěji možná budete vyměňovat takové maličkosti jako jsou Gripy, lanka přehazovaček, blatníky a podbné blbůstky, které však nestojí moc, takže to nevadí. Stejně tak píchlé duše, lpení a další spotřební materiál jako mazací oleje a podobně.

    2000 km - řetěz Z dražších součástek budete nejčastěji budete na kole vyměňovat řetěz. O tom už jsem psal v článcích o technice a údržbě, že se řetězy prostě sjíždějí a víc než 2000 km nevydrží. Pak už začínají likvidovat pastorky.

    1000-3000 km brzdové špalíky Další velmi zatíženou a velmi se opotřebovávající komponentou jsou brzdové špalíky. Ty ale nejsou až tak drahé abychom je jednou na cca 2-4 tisíce km nemohli vyměnit. Je to samozřejmě podle toho jak kdo jezdí. Když budu brzdit pořád a budu mít měkké špalky vyhodim je už za 1000 km, lkdyž budu mít tvrdé a brzdit málo vydržej mi třeba 5 tisíc. Otázkou je co, takové tvrdé špalky udělají s ráfkem.

    2000-4000 km pláště No a po špalkách už přicházejí na řadu pláště. To je také guma, také se sjíždějí a počítejte s tím, že po 3000 km bude zadní plášť již jeivit značné známky opotřebení. Dost záleží na váze cysklisty. Nedá se říci jak dlouho vydržej. Je to podle typu a samozřejmě zase podle toho jak kdo jezdí a jak často dělá smyky...

    5000-10000 km Některé přesmykače a přehazovačky toho moc nevydrží. Přesmykače se vykloktávaj ve svých čepech, u přehazovaček zase odhází péro ale čepy také. Jde o to, jak často se řadí a o jaký konkrétní typ přesmykače nebo přehazovačky jde. některé vydrží opravdu hodně, některé ani pár tisíc km.

    10000-20000 km Po těchto téměř pravidlených obměnách součástěk a na kole přicházejí na řadu ty závažnější opotřebení. Jednou z nejzatíženějších součástek na kole je převodové ústrojí takže kliky a převodníky, a také kazeta se časem sjedou nebo také můžete přijít o nějaké ty zuby. Výměna kazety nebo převodníků nemí moc častá, ale pokud nebudete včas vyměnňovat řetězy, tak se nemusejí dožít ani 10000 km. Pokud nemáte celokovové šlapky a jezdíte terén, tak ty taky do těch 10-ti tíc minimáně jednou vyměníte.

    15000 km Až tak za 10 až 15 tis. km a více se může projevit probrždění ráfků. Zase tady záleží na kvalitě materiálu na ráfek a jak se na měn brzdí. Duralové ráfky pro horská kola jsou poměrně drahé a také fakt, že je nutné kolo znovu přeplést dost zvyšuje náklady na výměnu ráfku, takže probržděný ráfek to už je fakt nechutnost. Tady už se také mohou projevit potíže se středy, hlavně tím zadním, který je namáhán při záběru a při skocích jsou na něj vyvíjeny extrémní rázy a to především u kol, které nemají vůbec, nebo mají jen přední odpružení.

    20000 km a více Při takovémto počtu najetých km už zatím nevím co se může stát. Tady už může prasknout rám nebo také začít odcházet odpružená vidlice. Tady už mohou odejít i brzdové páky, sedla, sedlovka, řídítka a podobné životně důležité kompnenty. Možná i rychloupínáky, což může být extra tragické. Jelikož jsem tolik zatím nenajezdil, tak nechi věštit, ale časem sem budu dopisovat jak to vypadá.


    Jak správně nýtovat řetěz
    I když je to docela vzácností, někdy se stane, že se řetěz přetrhne. Může to být výrobní vada, případně i nějaká kolize řetězu a pastorků, nebo na to sedl nějaký hoodně silný člověk a chtěl se rozjet do kopce na hoodně těžký převod ;) Nicméně nýtování řetězu je nutné i při jeho výměně, pokud s tím nechceme zatěžovat odborný servis.

    Na nýtování řetězu musíme mít Nýtovačku viz stránka o doplňcích ke kolu. Řetěz vsuneme do nýtovačky tak, aby šroub nýtovačny směřoval na nýt, který chceme vystrčit ven a v jeho místě řetěz rozpojit. Otáčením kličky nýtovačky vytvoříte na nýt osový tlak kterým jej začnete vystrkávat ven, ale pozor: Nikdy nevytlačte nýt úplně ven z řetězu! Snažte se o to, aby zůstal trčet v druhé polovině řetězu tak, jak je to na obrázku. Pokud se stane, že nýt vytalčíte úplně, tak to raději zkuste znova na vedlejším článku řetězu, protože tady se to asi jen tak nepodaří. Na to by pak měli být alespoň 2 lidi, přičemž jeden drží nýt pinzetou a druhý se pokusí ho tam kličkou nýtovačky zatlačit. Je to ale práce fakt nechutná.

    Nové řetězy mívají již připraven speciélní černý nýt na místě spojení řetězu, takže by s jeho snýtováním neměl být problém. Pokud řetěz přetrhnete, nezbývá než rozervaný článek z řetězu ostranit a tím řetěz zkrántit. Zkrácení řetězu není nic hrozného a jeden článek není na funkčnosti vůbec poznat. Přesto doporučuji obzvláště na delší cesty ssebou vozit pár náhradních článků do řetězu. Pokud by se řetěz zkrátil více, tak by pak nebylo možné řadit některé převody, případně by drhla přehazovačka či se dělaly další nepříjemnosti.


    Výměna ocelových lanek přehazovačky a přesmykače
    Zde mějte na paměti, že výměna lanka je věc velmi jednoduchá a že konstruktéři řazení počítali s tím, že lanka se budou vyměňovat. Proto nerozebírejte řazení, jako jsem to blbec dělal já, ale podívejte se po nějakém výraznějším šroubuze strany řazení. U mého Deore je to takový křížový šroubek s poměrně velkou hlavou docela dobře schovaný na straně řazení pod řídítky. Tento když vyšroubujete tak vzniklým otvorem bez problémů vytáhnete poškozené lanko a steným otvorem nasunete do trubičky lanko nové. Lanka k měničům mají na jednom svém konci zarážku a druhý konec zcela volný. Takže je jasné, že lanko strkáme volným koncem tak, aby se po vytažení tou zarážkou zasunulo do řazení, kde zarážka zůstane. Druhý konec přivedeme k přehazovačce nebo k přesmykači, kde jej zafixujeme. Než jej ale připevníme do definitivní polohy nastavte si regulační šrouby u řazení přibližně na polovinu a řadící páčku také do centránlí nebo krajní polohy. Poté nastavte přehazovačku nebo přesmykač do takové polohy, která odpovídá nastavení páčky na řazení a lanko upevněte. Poté už by mělo stačit jemně doladit řazení regulačními matičkami u řazení. Mnohdy je ovšem toto vyladění řazení daleko složitější než vlastní výměna lanka a to především u přehazovaček. Chce to už jistou zkoušenost a dolaďovat to klidně za jízdy.


    Seřizování přesmykače
    Jak už jsem psal na stránke o výběru kola, přesmykače neradi řadí v záběru, takže nejdříve je na místě osvojit si správné návyky řízení kola: Když jedu do kopce a ten končí, tak buď nejdříve řadím přehazovačkou a nebo párkrát šplánu rychleji, aby převodníky získaly nějakou rychlost a teprve pak řadím. Je to prostě jako v autě. Taky je dobré to před řazením trochu víc rozjet. Dobré je, mít přesmykač seřízen tak, aby na něm šlo řadit dolů, tedy z velkého kolečka na menší i když je v záběru. Pokud by byl v opravdu těžkém záběru tak se to stejně asi nepodaří. Jde o to, že dolů řadit musíte, jinak to pořádně nepojede, zatímco nahoru řadit pouze můžete, pokud chcete jet rychleji. V praxi je to velmi užitečné když přijedete pod kopec a zapoměli jste si už předem zařadit něco lehčího. Já osobně se rád vyžívám při cvičných jízdách extrémě kopcovitým terénem, kde jde o velmi přesné a synchronizované řazení, tak abych to projel co nejrychleji a samozřejmě nemusel sesedat z kola, což je vždycly za trest.


    Výměna drátů kol a sundavání kazety
    Před každou jízdou a nejlépe i po ní je dobré vizuálně, případně i tlakem prstů zkontrolovat zdali jsou všechny dráty v kolech pevné, jestli není nějaký uvolněn, či dokonce prasklý. Zkušenější cyklisti ihned při projetí nějakým obtížným terénem či po těžším nárazu zejména do zadního kola kontrolují pohledem při jízdě jedho vycentrování. Jakmile by začalo byť jen malinko házet do strany je jasné, že se něco stalo s dráty a je to průšvih, protože se okamžitě začně kolo přibržďovat o ráfkové brzdy (pokud nemáte kotoučovky). V takovéto situaci je nutné brzdu povolit aby se zbytečně neodíraly brdové špalíky a co nejdříve s kolem do servisu a nebo si praský či uvodněný drát vyměnit. Praskání drátů se většinou stává na zadním kole, neboť to přenáší nejvíce váhy, zatímco přední kolo tolik práce nemá a ještě mu bývá ulehčeno odpruženou vidlicí.

    Pokud je třeba vyměnit drát není to nic složitého, pokud ovšem nepraskne na straně kazety. Když ano, tak si začněte hledat nejbližší servis. Na sundání kazety je zapotřebí speciélní klíč tzv."stahovák kazety" (prodává se za cca 60 kč) ale ten sám o sobě je na nic, protže potřebujete ještě vyvinout protitah. Tedy upevnit samotnou kazetu tak byse neprotáčela. Na to se vyrábí speciélní nářadí se dvěma kousky řetězu které se omotají kolem kazety a tím se zafixuje a pak jí zde stahovákem rozmontovat a sundat.

    Po výměně drátu je dost nechutnou činností centrování. Pokud vypadl pouze jeden je možné pouhým citlivým přitažením tohoto drátu uvést kolo do původní vycentrované polohy. Když je ale kolo zdeformováno více chce to vzít na centrovací stolici a drát po drátu utahovat v místech kde kolo "hází" nejvíc. Práce docela odporná, takže jí raději svěříme servisákům.


    Lepení duše
    Lepení píchlé duše je opravdu velmi známý úkon, i když se to naštěstí nestává až tak často. Pokud se Vám zdá, že lepíte až příliš často, zkuse zvýšit tak v pneumatikách. Teď ale pár slov o lepení: Sady na zalepení duše se běžně prodávají a měli byste takovou sadu vozit ssebou. Prodávají se jak běžné lepící soupravy, tak i rychlolepící. Tyto mají už přímo na záplatě nanesené lepidlo, takže stačí jen povrch zrsnit, záplatu naplácnout a je hotovo. Nicméně není to úplně to nejlepší a nemusí to vždy držet stoprocentně. Proto doporučuji po příjezdu domů duši zalepit klasickým způsobem.

    Klasický způsob lepení: Smirkovým papírem ošubrujeme místo na duši, kde je píchlá a takto připraveného místa se nedotýkáme, aly se nezamastilo. Na záplatu i na duši naneseme lepidlo a pár minut počkáme. Lepidlo jakoby na povrchu zaschne, ale nebojte, ono bude lepit. Poté přitlačíme záplatu na píchlé místo a pár minut podržíme, případně zatížíme. Nakonec se doporučuje místo se záplatou potřít křídou a já dlouho nevěděl proč. Je to proto, aby se duše nepřilepila zespodu na plášť. Když totiž kolo nafoukneme, tak vzduch v duši vyvine na místo záplaty docela velký tlak a může se tak vytlačit ještě pár nezaschlých kapiček lepidla a ty by mohly duši k plášti přilepit. Podle mého názoru nemáme-li po ruce křídu stačilo by trochu prachu nebo jemné hlíny.


    Údržba odporužených vidlic
    Odpružená vidlice je velmi důležité a také velmi přesné a choulostivé zařízení. Každá vidlice by se měla minimálně jednou za sezónu, nejlépe v zimě, když mají servisy volno prohlédnout, případně vyčistit, znovu namazat, u olejových pak vyměnit olej a samozřejmě seřídit. Není to standartní údržba a nedoporučuji to zkoušet doma, obzvláště pokud nemáte zkušenosti s konkrétním typem vidlice, kteoru budete rozebírat. Vždy se vyplatí vildici svěřit odbornému servisu.

    Já osobně mám RST Gamma El a také jsem se neodvážil jí rozebírat a přivezl jí do servisu kde se o ní na počkání postarali a já poprvé uviděl jak taková RST gamma El vypadá uvnitř. Druhého dne jsem popaměti nakreslil přibližné schéma této vidlice, které je vpravo. Berte to prosím tedy pouze jako orientační nákres, nikoli jako servisní příručku. Vidlici je třeba rozšroubovat, zcela rozebrat a zbavit veškerého svinstva a prachu, které do ní nalítalo a samozřejmě i zbytků starého mazacího tuku, kterého tu už moc nezbylo. Poté se namažou všechny části uvniř vidlice (šedá barva na nákresu) a především sředová noha, po které vidlice klouže. Používá se speciální bílá vazelína na vidlice jejíž název si už nepamatuji. Pak se to zase musí dát všecko dohromady a ve správném pořadí. Takto vyčištěná a namazaná vidlice se chová několikrát lépe, než před servisem a u tohoto typu se dá říci, že chodí lépe než nová!



    Servis

    Složitější opravy, nebo opravy a seřizování na které si sami netroufáme raději svěříme odbornému servisu. Jelikož většina odborných prodejců kol k nim zároveň zajišťuje záruční i pozáruční servis, tak zde oceníte radu, kterou jsem vám dával při koupi kola, abyste ho koupili někde blízko domova. Na servis je dobré jezdit když je ošklivé počasí a na prevetivní prohlídy nejraději v zimě. Jde o to, že v létě chce jezdit každý a servisní technici mají plné ruce práce a nestíhají. Naopak v zimě nemají co dělat a proto vás vždy rádi uvidí. V zimě a ve špatném, počasí se vám nebude chít na kole jet někam daleko do servisu takže oceníte jeho blízkost, než nakládat kolo na nebo do auta.



          text & desgin: MirekJ (c) 1999-2003, Poslední aktualizace: 25.7.2001