ŠVÝCARSKO 2006
17.6.-26.6.2006 by MirekJ

Toto je stručný popis mého cyklistického výletu do Švýcarska včetně
užitečných poznámek a postřehů o Švýcarsku především z pohledu cyklisty a
pro cyklisty. Jelikož v dnešní době nestíhám naprosto nic a je jenom
zázrakem, že jsem tento text alespoň v takto redukované podobě dal
dohromady, tak buďte rádi že vůbec existuje a pokud se vám nelíbí překlepy
či jiné nedostatky, tak to nečtěte. Já opravdu nemám čas to dolaďovat. Chtěl
jsem pouze pomoci těm, kdož bych se rádi na kole do švýcarska vydali a
chtěli by nějaké informace aby se nemuseli bát. A také je to napsaáno pro tu
jedinou o které vím, že si to opravdu ráda přečte. ;)

OBSAH:
Cyklostezky, cyklisté a orientace ve Švýcarsku
Ubytování pro cyklisty ve Švýcarsku.
Švýcarské železnice z pohledu cyklisty
Švýcarsko 2006, Den 1 - S Českými drahami do evropy           
Švýcarsko 2006, Den 2 - Na kole podél Bodamského jezera       
Švýcarsko 2006, Den 3 - Kostnice (Konstanz) a Stein am Rhein  
Švýcarsko 2006, Den 4 - Schaffhausen a rýnské vodopády        
Švýcarsko 2006, Den 5 - Curych a přejezd do Luzernu           
Švýcarsko 2006, Den 6 - Luzern - perla švýcarska              
Švýcarsko 2006, Den 7 - Z Luzernu do Rapperswillu             
Švýcarsko 2006, Den 8 - Vlakem do St. Galenu a do Bregenz     
Švýcarsko 2006, Den 9 - Lichtenštejnsko                       
Švýcarsko 2006, Den 10 - Vlakem do Prahy                      



Takže ještě než začnu vlastní popis cesty, tak základní poznatky o
švýcarsku, které vás budou asi zajímat nejvíc.

Cyklostezky, cyklisté a orientace ve Švýcarsku
Stručně řečeno - nemusíte se do Švýcarska bát. Stejně jako v Rakousku a zde
možná ještě víc je zde cyklista posvátný tvor, na kterého se nikdo ani křivě
nepodívá, dávají mu tady přednost a auta si ani v nejmenším nedovolí cyklistu
ohrozit či předjet pokud si nejsou zcela jisti že je to bezpečné. To
především ve městech. Silnice tu mají žlutě značené pruhy pro cyklisty,
někde i s vlastními semafory. Cyklostezky jsou zde značené tmavočervenými
šipkami. Značení je to spíš jen takové orientační. Prostě když víte kam
chcete jet, tak abyste nemuseli jet po silnici tak vás šipky vedou
pohodlnými cyklostezkami. Kdybyste se chtěli řídit čistě jen šipkami asi
byste netrefili. Rozcestníků na kterých je popsáno kam která cyklostezka
vede je tu na můj vkus žalostně málo. Nicméně já jsem cyklostezky nevyužíval
pro orientaci, takže zcela v pohodě. Na svojí cestě jsem nenarazil na nic co
by nějak cyklistům komplikovalo či znepříjemňovalo život. Zkrátka jen smé
dobré věci.
Co se týče map, tak já jsem si koupil dvoudílnou mapu Švýcarska 1:200000,
která je na svoje měřítko nebývale podrobná a jsou zde značeny i ubytovny!
Takový malý tojúhelniček s tečkou dole. Pokud byste chtěli podorobnější
mapy, určitě se dají sehnat, zkuste se poptat v http://www.kiwick.cz


Ubytování pro cyklisty ve Švýcarsku.

Když přijedete do města, například do Luzernu, hned na vás mrkne informační
tabule s mapou města, seznamem ulic a nejdůležitějších firem a ubytování.
Velmi rychle, snadno a efektivně najdete co jste potřebovali. Stačí mít
adresu vytipované ubytovny a podle jména ulice ihned vidíte, kde se nachází.
Pokud byla mapka složitější, tak jsem si jí vyoftil a když jsem nevěděl jak
dál, tak jsem se mrknul na displej a hotovo.

Co se týče samotného ubytování. Ve Švýcarsku působí dvě společnosti
poskytující levné ubytování. První z nich je SWISS BACKPACKERS. Tato
společnost má ubytovny po celém Švýcarsku, ale pouze zde a není nikde jinde
po světě. Vyznačuje se opravdu nízkými cenami, velmi slušným a otevřeným
jednáním se zákazníkem a neposkytuje snídani, což já osobně vítám. Jednak
ráno nemám na jídlo náladu a jednak to nezdražuje samotné ubytování. Ceny se
pohybují od 20 CHF (vícemístný pokoj) do 35 CHF (dvoumístný pokoj) za noc.

Druhá společnost působící ve Švýcarsku je YOUTH HOSTELLING INTERNATIONAL.
Nevím jestli to píšu správně, ale je to ta síť mládežnických ubytoven, která
má ve znaku domeček a strom to celé v trojúhelníku. Jejich ubytovny jsou po
celé Evropě, možná i po světě a vyznačují se vyšším komfortem ale také
cenami. Klidně si řeknou i 44 CHF za noc ve vícelůžkovém pokoji. Je to také
kvůli méně serióznímu přístupu - inzerují nízké ceny, ale na místě vám
připočítají různé lokální rekreační poplatky a hlavně anž byste o to žádali
připočtou vám 3,5 Euro za noc za tzv. WELCOME STAMPS. Tahle věc znamená, že
když nasbíráte 6 nálepek, tak pak můžete bydlet za "members" ceny, tedy za
ceny o něco nižší. Samozřejmě jenom v jejich síti hostelů. Že se to vyplatí
jen těm, kdož opravdu hodně cestují je zcela jasné, takže pokud hodláte
jejich služeb využít jen tak 10x do roka nebo méně, tak jim rovnou řekněte
"NO STAMPS PLEASE" aby vás neokradli!
Vlastní kvalita služeb, ceny i hojnost nabízené snídaně, která je vždy v
ceně se liší podle té které ubytovny. V Curychu jakožto turisticky velmi
oblíbené lokalitě vám napříkald napočítají 44 CHF za noc, zatímco v ne
zrovna exponovaném Feldkirchu pouhých 17 Euro bez dalších pokusů o okradení
pomocí Welcome stams či jiných poplatků.

Seznamy ubytoven i s podrobnostmi se dají najít bez problémů na Internetu.
Přímo na místě v hostelích většinou je zdarma leták se senzamem ubytoven.
Co se týče ostatního ubytování, tak pomineme li předražené velké hotely
zbývá nám tu bezpočet gasthausů a ubytování v soukormí (Zimmer frei).
Kupodivu obzvláště četnost "Zimmer frei" rozhodně není taková jako v
některých místech v Rakousku nebo u nás. Místy nenarazíte ani na gasthof a
nebo je musíte hledat. Každopádně určitě lze sehnat levné ubytování i v
těchto zařízeních ale musíte jezdit o jednoho k druhému a ptát se, což se
opravdu nechutná práce a proto také hostely tak prosperují. Kdyby byly více
propagovány tyto různé "zimmer frei" tak byste mohli mít klidne za 30 CHF
dvoulůžkový pokoj s veškerým komfortem jaký si dokážete představit. Jen ho
musíte najít. Ja osobně jsem bydlel v "zimmer frei" pouze jednou a to za 45
CHF. Bylo to jak v luxusním hotelu, v koupelně k dispozici dokonce i
voňavky! Takže když to srovnám z hostelem v Curychu za 44 CHF, jeví se mi to
jako o dost výhodnější.
Ceny gasthausů a "Zimmer Frei" dopředu podle pohledu na dům jen těžko
odhadnete. Stalo se mi, že mi v obyčejném domě řekli 80 CHF (!) za noc a v
krásně vypadající vile s kytičkami oněch 45. Takže opravdu se ptát.

Jak je to s kempy naprosto netuším. Na své cestě jsem viděl jen několik
autocapmů a ceny jsem nezjišťoval.


Švýcarské železnice z pohledu cyklisty

Především je fakt, že Švýcarské železnice neznají v jízdím řádu ikonku kola, tak
jak ji známe z našich nebo rakouských. Mají pouze ikonku přeškrtnutého kola, která
se vyskytuje jen velmi sporadicky, což znamená, že téměř každý švýcarský vlak
bere kola. Vagony na přepravu jsem viděl řazeny v každém vlaku, který jsem
cestou potkal a jsou takové, že si kolo hlídáte po celou cestu sami, pěkně
si ho pověsíte na hák a buď si jdete sednout nebo jste u něj. Jestli se dá
rezervovat místo pro kolo nevím, nicméně vlaků jezdí hodně a často, takže
byste se měli většinou vejít. Jednodenní jízdenka pro kolo stojí (resp. v
roce 2006 stála) 15 CHF, což je přibližně 275 Kč. Síla co!?! Jízdné to samé.
Velmi přibližně 100 km vás vyjde na cca 30 CHF. Zkrátka pokud na to máte,
tak vlakem se dostanete skoro všude, jezdí opravdu hodně často,
tratě vedou i do horských oblastí a samozřejmě jezdí přesně na čas. Jízdenky
si můžete koupit v automatu s dotykovou obrazovkou, která komunikuje 5-ti
jazyky, česky bohužel ne, nicméně je to absolutně intuitivní a i v
angličtině to prostě musí zvládnou každý. Pokud potřebujete poradit nebo
si chcete nechat vystavit jízdenku v pokladně, tak jsou tam absolutně
ochotní, poradí vám i když se jen ptáte na cestu, žádané spojení vám i
vytisknou a hovoří s vámi bez nejmenších problémů anglicky. V mezinárodních
jízdích řádech IDOS najdete drtivou většinu Švýcarských tratí a spojů.

Další detailní poznámky ohledně Švýcarských železnic: Velká většina tratí
je elektrifikována, takže žádný smrad a kouř, prostě klid a pohodlí. Nebyl
bych to ale já, abych si trochu nezašťoural. Prospekty, které se dají sehant
i v češtině mají reklamní slogan: "Nechte se hýčkat na nejvyšší úrovni".
Nejvyšší úroveň švýcarské železnice rozhodně němají! Vagony i když jsou
pohodlné postrádají tlumiče bočních vibrací a železniční svršek je dost
často na nesvařovaných kolejnicích osazených na dřevěných nebo kovových (!)
pražcích, což jsou všechno faktory, které fajnšmekrovi prostě vadí. To, že
lokomotivy nejsou zrovna nejmodernější a zpravidla odporně špinavé sice nemá
na konfort cestovatele až takový vliv, nicméně vizitka to pěkná není. Rakouské
železnice se svými betonovými koridory a mašinami vždy jako ze škatulky jsou
na tom daleko lépe!


Švýcarsko 2006, Den 1 - S Českými drahami do Evropy           
Bohužel zkratka ČD pořád ještě neznamená čistota a dochivlnost. Takže kvůli
zpoždění a jedné rozbité lokomotivě mi ujely dva(!) rakouské rychlíky a než
abych na Švýcarské hranice dojel někdy uprostřed hluboké noci, raději jsem
si udělal zastávku v mém milovaném Salzburgu. Jízdenka, kteoru mi ČD prodaly
zcela bez problémů umožňovala přerušení jízdy. Projel jsem si noční město
a jelikož ubytovny byly buď plné a nebo zavřené, přečkal jsem pár hodin na
nádraží ve společnsoti několika dalších cestujících spících se mnou na lavičkách.
V půl páté ráno jsem si ještě vyjel na Maria Plain podívat se na východ slunce
a pak už nasednul na rychlík do Bregenz.

Švýcarsko 2006, Den 2 - Na kole podél Bodamského jezera       
Kolem poledne jsem byl v Bregenz na břehu Bodamského jezera. Nelenil jsem a
vydal se po pobřeží, jenž bylo lemováno úžasnými promenádami, koupališti a
kotvišti jachet směr Kostince. Nedalo mi to a zaplaval jsem si na chvíli v
jezeře. Až do Kostnice jsem nedojel. Ubytoval jsem se v "zimmer frei" asi 10
km před Kostnicí za 45 CHF. Absolutní luxus. Chtěl jsem se znovu vykoupat 
ale voda u zdejších břehů byla docela kalná, tak jsem šel radši brzo spát.

Švýcarsko 2006, Den 3 - Kostnice (Konstanz) a Stein am Rhein  
Projel jsem Kostnici, místo kde Mr. Jan Hus dělal své pyrotechnické pokusy ;))
a opět si zapaval v jezeře na samotné špičce pevniny nejdále vyčnívající ze 
západu do jezera. . Zdejší luxusní koupališě na břeehu jezera bylo otevřeno
zdarma. Kostnice je město rozděleno hranicí. Ta hezčí část města je německá.
Dále klidná cesta pořád podél pobřeží a dále podél "smaragdové" řeky Rýn mne
dovedla až do městečka Stein nad Rýnem. Naprosto a úchvatné historické město!
Malované domey jako z pohádek. Téhož dne jsem dojel až do Schaffhausenu,
prohlédl si centrum, našel ubytovnu, ubytoval se a večer si ještě zajel k
rýnským vodopádům. Už jsem se na ně fakt moc těšil. Celý den bylo
slunečno ale večer se zatáhno, takže vodopády vypadaly hrozivě, majestátkě a
skoro a depresívně.

Švýcarsko 2006, Den 4 - Schaffhausen a rýnské vodopády        
Krásné slunečné ráno a já jsem první ze všeho znovu projel Shcaffhausen a
vyjel na penost Munot nad městem. Vstupn zadrmma, ale nic tu není, pouze 
krásný výhled. Poté už hurá k vodopádům, dnes tou správnou cestou podél 
řeky a ozářeným dopoledním sluncem. Po železničním mostě k hradu Laufen a 
pak projíždka lodí na skálu uprostřed vodopádů. Paráda. Celé odpoledne jsem 
věnoval na přejezd do Curychu a nalezení ubytovny. Večer pak projíždka
Curychem. Churych se mi nelíbil. Nábřeží rozkopaná, všude vajgly a nečisto,
kousek za centrem přecapným luxusními obchody samé činžáky jak ou nás a 
nikde nic na první pohled zajímavého. Krásná promenáda kolem jezera, čínská
zahrada.

Švýcarsko 2006, Den 5 - Curych a přejezd do Luzernu           
Dopolední focení Curychu, výstup na věž kostela. Krásný výhled, fotím
panoramy. Je slunečno. Poté jedu cca 10 km kolem jezera a stoupám na kopec.
Vše po silnici, vyklostezku jsem nenašel. Po kopci nekonečný sjezd s mírným 
klesáním až do Luzernu. Průjezd městečkem Zug, prohlídka jeho pobřežní
promenády. Alpy, které mají být vidět na druhé straně jezera jsou za 
neprostupnou mlhou. Asi 10 km před Luzernem začalo pršet, ba co nastala 
bouře a lilo jako z konve. V pohodě jsem přečkal na autobusové zastávce a 
druhý déšť u McDonalda. Ceny nekomentovatelné :( Hamburger cca 4 CH, velký 
kolem 7 CHF. Večení Luzern. Luzern je město, které musíte zažít. Má
obrovskou energii a mnoho krásy na rozdávání jak v domech, tak v lidech.
Samozejmě rychlá prohlíka slavných dřevěných mostů a historického centra.
Večerní koncert Luzernského orchestru na jezeře. Úžasný zážitek.

Švýcarsko 2006, Den 6 - Luzern - perla švýcarska              
Tento den jsem měl v plánu výjezd lanovkou na horu Pilatus, bohužel Pilatus 
byl celý den schován v mracích. Je zataženo, ale teplo. Tedy podorobnější 
prohlídka města. Místní hřbitov, údolí řeky, výstup na městské hradby (zdarma)
a nakonec technické muzeum (24 CHF). Popíšu někdy později, nicméně to co jsem
hledal jsem našel až úplně nakonec: Sálové kolejiště HO věrně znázorňující 
trať Gothardským průsmykem. Pokud jste někdy měli vláčky, tohle musíte vidět
a navíc kolejistě je v neplacené zóně!
Podě odpoledne výjezd na kopce nad městem. Sedím asi půl hodiny a kochám se
neskutečným panoramatikcým pohledem na jezero a horu Pilatus. Večer pak fotím
noční Luzern a nakonec laserová a vodotrysková show na jezeře. Celé pobřeží ve
městě bylo ozvučeno...nezle popsat. Musí se vidět.

Švýcarsko 2006, Den 7 - Z Luzernu do Rapperswillu             
Konečně vysvitlo sluníčko, takže se ještě focením loučím s Luzernem a
přejíždím čarokrásnou krajinou k Zugskému jezeru. Masív Rigi je v mracích.
Zcela věrně kopíruji trasu Voralpenského expresu a stoupám sepentýmani do
hor. Nic extrémního, pouze do cca 1000 m n.m. Projíždím bohatě zeleným
údolím posetým horskými samotami a několika městečky. Sjezd po silnici k
Curyšskému je jezeru je úžasný. Ještě krásnější je však městečko Rapperswill.
Na rozdíl od až moc okázalého, turistického a životem pulsujícího Luzernu zde
se cítím jako doma. Západ slunce nad jezerem za zvuků místní kapely,
příjemná místní restaurace s opravdu vynikajícícm jídlem a vlahý letní 
večer, to jsou jen těžko popsatelné zážitky.

Švýcarsko 2006, Den 8 - Vlakem do St. Galenu a do Bregenz     
Den jako vykopupaný aneb prostě "ažůro". Po rozlouční s městem přesně v
10:00 nastupuji i s kolem do Voralpenského expresu. Tato asi hodinová jízda
švýcarským vlakem by se místy dala přirovnat k letu letadlem. Tunely a mosty
vysoko nad krajinou, daleké rozhledy, příjmené pohodlí. Podrobnosti o 
železnicích viz výše.
Vystoupil jsem v městečku St. Galen. Slunce pralo jak o život takže po prohlídce
dvou kostelů a historického centra jsem si dal sjezdík k Bodamskému jezeru.
Po silnici jsem se dostal až zpátky do Bregenz, kde jsem svou pouť začínal.
Ubytoval jsem se v hostelu a to bych nebyl já abych něco večer nepodniknul.
Po prohlídce historického centra města (nic moc) šup na lanovku, která mne i
s kolem vyvezla na kopec, odkud byl co jiného - rozhled. Jak na bodamské
jezero, tak na pořádný kus západních alp. Zdejší zoologická zahrada nic moc,
o to však kvalitnější sjezdík po serpentýnách dolů. 2x jsem zastavil aby se
mi neuvařily ráfky. Nyní už zbývalo jen si sednout do hospůdky na pobřeží
a při dobré lehké večeři sledovat západ slunce nad jezerem.
Poznámka k Bregenzské lanovce. Po 18té hodině vozí kola zdarma.

Švýcarsko 2006, Den 9 - Lichtenštejnsko                       
Tento den jsem si tak trochu neplánovaně přidal. Ráno jsem vlakem přejel do
městečka Feldkirch, kde jsem se hned ubytoval, odložil baťůžek a vyrazil
projet pidi-zemi Lichtenštejsnko. Opět těžko popisovat, nutno vidět. Po
návštěvě národního muzea ve Vaduzu (kde vesměs nic není) jsem dojel až na
jižní konec země, kde je malý vysloveně pohádkový hrad. Poslintal jsem
pahorek, ze kterého jsem fotil téměř snovou scenerii alp na pomezí tří
států. Cestou zpět podél rýna jsem se přežral třešněmi, takže Vaduz byl
po Praze druhým hlavním městem, kde jsem se posr** po třešních. Nutno ovšem
dodat, že tentokráte zcela kuturně na WC. Vaduzský hrad/zámek je hlídaným
soukomým majetkem, takže jsem od něj uháněl pryč. Ne že by mne honila
ochranka, ale hnalo mne počasí. Prudký jižní vítr ssebou nesl bouřková
mračna a měnil se místy v pořádnou vichřici. Jediné štěstí, že mi foukal do
zad, takže mi přidal na rychlosti a já jsem zmoknul jenom pár kapkami. Ukryl
jsem se v nádražní hospůdkce ve Feldkirchu a když po večeři zase vyšlo
sluníčko, zbývalo už jsen projet historické centrum tohoto města a vyjet si
na kopec. Zcela instinktivně jsem našel tu správnou scenerii alp ozářených
pomalu zapadajícím sluncem. Posadil jsem se pod boží muka u cesty a kochal
se...

Švýcarsko 2006, Den 10 - Vlakem do Prahy                      
Pořádně jsem si přivstal abych nezmeškal vlak a rychlík v 7:20 mne odážel
vlak přes Alpy domů. Téměř 12ti hodinová jízda se tentokráte obešla bez
vážnějších zdržení. Rakouský rychlík měl 20 minut (!) zpoždení, ale přípoj v
Linzi na nás počkal. 40ti minutové zpoždení do Prahy mne už nijak nemohlo
rozhodit a jen jsem tak z povzdechem vzpomenul na Švýcarský Voralpen express
jezdící na minutu přesně...